Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Vyhladovělá televize. Co se nepovedlo Babišovi, povedlo se inflaci

Stalo se to, co se stát muselo. Vedení České televize tak dlouho upozorňovalo na dlouhodobou neudržitelnost nezvyšování koncesionářských poplatků, až mu nakonec nezbývá nic jiného než udělat poměrně radikální úsporný řez.

Vyhladovělá televize. Co se nepovedlo Babišovi, povedlo se inflaci
ilustrační foto | Shutterstock.com

Připomeňme, že diváci už od začátku roku 2008 platí veřejnoprávní televizi 135 korun měsíčně. Za to se dneska skoro ani nenajíte v restauraci: podle společnosti Edenred v březnu průměrná cena oběda dosáhla 156 korun. Po čtrnácti letech navíc oněch 135 koncesionářských korun nemá kvůli inflaci hodnotu 135 korun, ale nižší, podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka je to 85 korun, a za pár let to bude dokonce 50 korun. Ostatně podobně je na tom také veřejnoprávní Český rozhlas.

Televizní škrty se tak dotknou nejen pracovních míst, ale třeba i výroby seriálů, dokumentů, sportovních pořadů nebo koprodukce filmů. Od ledna se také vypne celý kanál ČT3.

Můžeme mít samozřejmě k fungování veřejnoprávní televize milion připomínek, ale její role v určitých oblastech včetně zpravodajství nebo dětského vysílání je prakticky nenahraditelná.

Je těžké si představit, že by v současné vlně zdražování politici sáhli ke zvýšení poplatku alespoň o pár desetikorun. To se mělo stát už dávno

 Jenže podle zákulisních informací se tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), kterému ČT nešla na ruku, prostřednictvím koncesionářských poplatků, respektive jejich zmrazením, hodlal zbavit ředitele Dvořáka.

Chtěl televizi vyhladovět. To se mu do určité míry podařilo. Ale Dvořák je stále ve funkci, zatímco Babiš v opozici.